Památka zemřelých

Vzpomínáme na ty, kteří nás předešli. Proto čteme 15. kapitolu dopisu do Korintu, hovoříme o vzkříšení. Text odpovídá na to, jak je to s tělem a popisuje spravedlnost - nikdo na tom nebude lépe... Tady jsou celé poznámky ke stažení. A tady z nich citát:

"V čem má být tohle tajemstvím? Apoštol skutečnost rovnosti v posledních věcech nenazývá tajemstvím proto, že by to bylo utajováno, skrýváno. Pán Ježíš o tom mluvil a v apoštolově době to jistě obsahovala tradice (Matoušovo evangelium 24:29nn) Tajemstvím je nazývána proměna z porušitelného v neporušitelné, bez níž nemůžeme mít podíl na království nebeském (15:50) Musí se něco stát, nejde to bez naprosto základních změn, pro živé proměna a pro mrtvé vzkříšení. To je tajemství základního mystéria lidské existence.

Už tehdy znali lidé trosky které zůstávaly po minulých civilizacích a živelných katastrofách. Nebyly tehdy státní fondy, aby jako obrázek vymalovaly minulost. My tak opravujeme třeba baroko a představujeme si, že to „tak bylo“. A nebylo. Barokní umění bylo často stavěno jako kulisy. Fary byly opuštěny, kostely zanedbány. Pomíjivost všude zírala na člověka. Paradoxně, až před koncem mocnářství se stavěly ty nejvznosnější stavby. Třeba nedávno znovuotevřené Národní muzeum. Poprvé bylo otevřeno v roce 1890. Většina vznosných staveb v našich městech nese letopočty na přelomu devatenáctého a dvacátého století."