Vynikající film!
Zvuk, světla, kamera a jedem! Klapka! V našem kostele jsme s dětmi zkoušeli udělat dobrý film. Jak to bylo? Asi takto:
"Děti, dovedu si představit, že večer žadoníte u maminky a nebo tatínka, aby vám ještě v posteli pustili nějaké videjko a nebo jutubko. Která chcete vidět právě vy? A ty? A nebo ty? A víte, jak taková videjka, takové filmy vznikají? Povím vám to. Na začátku je knížka nebo ještě obrázkový komix. Z toho se udělá scénář. A pak to jde za sebou: storyboard-casting-scéna-garderóba-maskérna-zvukaři… A chtěl by si někdo zahrát třeba prasátko Peppu a nebo něco jiného? Třeba Hurvínka? Pojďte to zkusit! A uděláme to jako ve studiu, když se to točí: „Prosím světla! Zvuk! Kamera! Prasátko Peppa poprvé!“ A teď by tam seděl takový na pohled protivný pán, který by řekl: „No, mně se to ještě úplně nelíbí! Prasáto Peppa by mělo chrochtat třeba tak…“ A udělal by to jednou a podruhé a potřetí…
Já vám, děti, řeknu, jak to pokračuje: Těch pět, šest záznamů někdo musí nastříhat a udělat spoustu věcí, které se složitě jmenují (postsynchon, triky, ruchy, mix a mastering…) A teprve pak můžete jít do kina a nebo sednout do křesla a pustit si videjko…
Proč vám to vyprávím? Protože mám dojem, že Pán Bůh chce s námi natočit krásný film. Dostáváme v něm roli Božího stvoření. Každý má hlavní roli! Dokonce ještě přesněji: Máme v něm přestavovat milované Boží děti, které se mu líbí. Přesně jsme to četli: „Zamiloval si je a vyvolil jejich potomstvo, vás, ze všech národů…“ (Deuteronomium 10:15) a „Bez víry není možné líbiti se Hospodinu.“ (Dopis Židům 11:6) Točíme scény poprvé, podruhé, potřetí - protože se Pánu Bohu, našemu režisérovi, ještě úplně nelíbí a chce vyzkoušet všechny herce. Má být vidět před anděly jak jedná a jak se tváří člověk, to Boží stvoření, na které je Bůh pyšný! Proto chce natočit další a další záběry. Znovu a zas! Včera jste nechtěly pomoci mamince? Tak dnes znovu! A dnes jste nadávaly bratříčkovi? A taky jste lhaly? A hádaly jste se, kdo půjde vyvenčit psa? Tak ještě jednou… Dává nám mnoho pokusů! Po desáté či po sto páté, či po tisícáté šesté… Zkuste to zas! Zatím Pána Boha není vidět, protože to někde stříhá a chystá na premiéru. Říká se tomu postprodukce… A výsledek bude vidět jednou na celém nebi. Pán nastříhá ty lepší věci. Bude jednat v náš prospěch! A až to uvidíme, budeme se divit, že můžeme tak dobře vypadat. A až ten režisér přijde po červeném koberci na konci všech věků, půjde s ním spousta vzácných hostů. A bude premiéra. A vy, děti, budete v tom filmu! Bude to se všemi zvuky, bude to přilepšeno, zmástrováno a namixováno. A bude to krásné!
A společná modlitba s dětmi:
Pane Ježíši Kriste, my chceme hrát spolu s Tebou a chceme se jednou vidět na tom velikém plátně. A rádi bychom aby se to líbilo nám i tatínkovi a mamince, i paní učitelce a sousedům. A taky našemu pejskovi. Nauč nás hrát tak, aby se to do toho filmu hodilo. Pomoz nám, odpusť nám naše hříchy. Dej nám svoje požehnání…"
