Strach ze smrti a konce světa

"Děti, kdo z vás chodí do lidušky, tedy do hudebky? Chodíte na housle či na piáno? Mám rád jednu písničku a zkusím ji zazpívat. Když jsem já šel do lidušky... Na housle jsem do lidušky moc nechodil a nedopadl jsem tedy jako Bedřich Kubínů v refrénu… A kdybyste mi přinesli smyčec a housle, poleje mne hrůza. Kdybyste mi nabídli štětec a papír, potěšíte mne. Na ty housle jsem jezdíval autobusem z Husince do Prachatic. Jezdilo takové to kulaté RTOčko. Já neměl pevné předsevzetí a maminka s tatínkem ani čas a ani peníze na vožení autem. A tak jsem se neúčastnil hodin hudební nauky. A jak to dopadlo asi víte. Vyznám se v notách jen málo. Proto jen vím, že na začátku notového zápisu bývá předznamenání, ze kterého občas sestry a bratři doprovazeči zpěvu mívají vrásky. Posuvka nebo, jak se říká, křížek. Tohle znaménko zvedá zápis o půl tónu, je to tak? Vůbec netuším, jak se tato posuvka dostala do počítačové řeči, ale je tam. Minulý rok jsme měli #9000 a mysleli jsme na 9 000 našich spoluobčanů, kterým nechybí v neděli kostel. Ne, že bych na ně přestal myslet, ale letos ale dávám nové předznamenání všem svým textům a obrázkům: #líbit se Bohu, přesně podle textu, který jsme si před týdnem vytáhli jako sborový text (dopis Židům 11:6). Křížek či posuvka zvyšuje nárok, je to těžší muzika. Když si dáme křížek jako předznamenání svého roku, říkáme tím, že musíme výš. Nesmíme se spokojit, chceme se líbit Bohu! Tak o křížek víc!"

To je slovo dětem tuto neděli v Novém kostele a přidávám následující kázání, které je ke stažení tady.