Černá a bílá

Koho jste před pár týdny volili? Odpovězte sami sobě nad výkladem biblických textů z Matoušova evangelia 23:1-12, které patří na neděli 5.11.2017 podle liturgického pořádku římskokatolické církve. Text čítáme nábožensky, ale on je stejně tak politický. Je černobílý? Je kontrastní? V kázání jsem tvrdil:

"Když se Pán Ježíš proti členům velerady postavil, neudělal to jako Hus a další, kteří byli kacíři alespoň v tom, že pro špatnou praxi odmítali celou církevní autoritu. Došli moc daleko. Jejich Pán neodmítá učení státní a duchovní autority! Cokoliv řeknou ve veleradě, to je správné, podle toho jednejte… Kdyby jej tak jeho pozdější soudci poslouchali! On přece jen upevnil jejich stav! On nezpochybnil ústavu! Neshodil knihy Mojžíšovy a ani ústní tradici! (23:3).

Co zpochybnil, to byla praxe jejich života: „Ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní.“ (23:3b) To platí i dnes. Je třeba odmítat špatnou praxi! Nevycházíme prostě z toho, že někdo je prezident, poslanec, senátor či jiný zastupitel a tím něco víc, než ostatní. Proto na něj neplatí jiná pravidla a nemůže si dělat co chce. Nebo proto, že je někdo knězem a duchovní autoritou, tak si nemůže dělat co chce. Pro svoji odlišnost si přední muži šili roucha s delšími třásněmi, nechali si obdivně říkat rabbi, učiteli, nechají se titulovat jako otcové všech, jako by jimi skutečně byli. Žádný rituální název nepomůže tomu, že cosi učí, svazují, komponují, vymýšlejí a vyšperkovávají - ale sami tak nejednají.

Proč Pán Ježíš veleradu prostě neignoroval, jak se to dělá u nás? Přece se neměl starat o světské věci! Tak bychom mu to radili… My kážeme evangelium a tak o Pánu Ježíši mluvíme v náboženských pojmech, tak se modlíme, tak přetéká náš slovník zbožností… Vše vypanježíšujeme a naplníme náboženskými formulkami… A kolem nás? Ať se děje, co se děje! Nezájem!"

Celý text ke stažení je zde. Obrázek je z Pixabay, díky.