Všechno je jinak

Nedělní bohoslužby v Moravské Třebové máme společně s Českobratrskou církví evangelickou. Každou pátou neděli v měsíci jsou obsluhovány bohoslužby z Litomyšle. Je to nádherná neděle, byť by bylo tak divoké počasí, jako dnes. Sbor, ve kterém se konají nově v týdnu i romské bohoslužby, sídlí v kostele, který si v roce 1938 postavili němečtí lutheráni. A dlouho v něm nepobyli. Tak jako kdysi byla Moravská Třebová bratrským městem a pak důsledně rekatolizována, tak po druhé světové válce byla od Němců zase zcela vyčištěna.

Kázal jsem na text z Matoušova evangelia 15. kapitoly 21.-28. verše. Začínal jsem takto:

"Štěňátka jsou vždycky milá, hravá a lámou srdce. Větší a třeba i nevychovaný pes už není takový idol. Pokud je u mláďat matka, pak je třeba jednat se štěňaty nanejvýš opatrně. Bude většinou svoje potomky hájit. Ale bývá to i naopak. Fena dokáže své potomky i udávit, když ví, že je neuživí. Dnes máme před sebou biblický text, ve kterém Ježíš mluví o lidech, jako o psech. Skandální a nepatřičné označení cizích etnik za psy či jiná zvířata je za hranicí dnes tak, jako kdysi. Vyznáme se v tom? Zkusíme to!"

Celý text je zde ke stažení. Fotografie zachycuje původní německé nádobí pro Večeři Páně v Moravské Třebové.