Potlesk, prosím!
Další z prázdninových zahrad, tentokrát v Jarošově u Rejmanů. Četli jsme Žalm 47. V poznámkách říkám: "Tleskají malá děťátka, bývá to jeden z prvních projevů. Později se potleskem odměňují první tanečky a přednesené básně. Nakonec se s potleskem počítá a diktátoři jej dokonce nařizují. V Severní Koreji je nebezpečné nejásat a netleskat. Povinná účast na oslavách a školeních je požadována s důsledností, o které se nám za socialismu ani nesnilo. V Izraeli se netleskalo každému. Tleskání patřilo téměř ke zbožnosti. Vzdávala se tak čest vítězi, králi a Bohu...
Tomu, podle žalmu, patří stále vláda a moc. Často si to opakujeme a spoléháme se na to. Žalm patří ke korunovačním či trůnním žalmům: 47, 93, 96, 97, 98 a 99. Zatímco některé zdůrazňují stvořitelskou roli krále, Žalm 47 patří k těm, které představují krále jako vítěze."
Více v textu ke stažení a k diskusi či meditaci.
