Ve stínu bohyně
V Efezu se kněžkám velké Diany říkalo včelky a kněžím dronos, tedy trubci. To je téměř stejný pojem, jakým říkáme bezpilotním zbraním, které řídí kdesi kdosi bez svědomí. A bum! Přinášejí smrt. Kněžky vypadaly důležitě, ale Diana je vyždímala a odkládala, trubci-blbci vykonali hrubou práci! A co s nimi? Žít ve stínu bohyně? Dnes shánět vědmy, prorokyně, média a vykládat si karty, nechat si věštit... To člověka jen devastuje po všech stránkách. Oč jiné je evangelium, které jsem dnes kázal: "Ježíš Kristus se za nás obětoval!" To neudělá jen tak někdo! Řekl jsem mimo jiné toto:
"Samozřejmě, že se stará církev inspirovala také mýty. Například Orfeus a Eurydika. Ovšem se změněným koncem. Ten četla raná církev na základě evangelia. Pro ni je pravým Orfeem Kristus. On je oním milujícím pěvcem Božím. Na vzácných freskách v římských katakombách je také takto zobrazován.
Eurydika, milenka Kristova-Orfeova, je zase chápána jako lidstvo. Tak jako Eurydika v řecké pověsti propadla mocnostem smrti, upadlo lidstvo do poddanství hříchu. Milující pěvec se s tím nechce smířit. Sestoupí z Božího prostoru (srov. Filipanům 2:6-11), podstoupí smrt (na kříži) a tak se dostane do podsvětí. Svým poselstvím a hrou na lyru (církev pak byla v rukou Orfeových onou harfou) vyvede Eurydiku (milované lidstvo) zpět do života. Podaří se mu to. Tady je to přeznačení starého mýtu! Řídí se touž podmínkou, jaká byla uložena řeckému Orfeovi, nesmí se ohlédnout: „Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží.“ (Lukášovo evangelium 9:62) A Kristus Pán se neohlédne!" Přibližná citace: Přijď království tvé, Peter Neuner, Paul M. Zulehner, Vyšehrad 2015, str. 23
