Boží jméno

U hořícího keře pod Sinajem posloucháme příběh Mojžíšův. Druhé zastavení z knihy Exodus na verše 3:1nn. Říkám v něm například dětem:

Třídě občas učitel vyčítá, že se chovají jako zvěř. Můj kolega říkal o svých dětech s úsměvem, že jsou to šelmy. V Izraeli měli Izrael za otroky. A oni sami o sobě tak vícekrát mluvili. Farao, jako vlastník otroků v Egyptě, chtěl, aby se dělala redukce počtu Izraelitů při zrození. Synové Hebrejek se mají zabíjet, dcery přežít. Porodní báby Šifra a Púa to odmítly a odpověděly faraonovi, že hebrejské ženy rodí bez jejich pomoci. Jsou jako zvířata na poli. Hebrejské ženy jsou vlastně všechny jako porodní báby. Jsou zkušené, dávají život. Rodí bez potřeby porodních bab. Je to zvěř! Tvrdé slovo! (viz Exodus 1:19) Však! Ale neviděl tak svoje syny už umírající Jákob? Juda je jako Lev: „Mládě lví je Juda. S úlovkem, můj synu, vystoupil jsi vzhůru. Stočil se a odpočíval jako lev, jak lvice. Kdo ho donutí, aby povstal?“ (Genesis 49:9) Benjamín je zase vlkem: „Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist.“ (Genesis 49:27). Josef zase jako býk (Deuternomium 33:17), Izachar je kostnatým oslem (Genesis 49:14) a Neftalí je jako laň a nebo gazela (Genesis 49:21) Dan je zase hadem (49:17)

Celý text ke stažení tady. Obrázek: Daniel Nevins, The Burning Bush