Obyčejná kytka
- Daniel Kvasnička
- 6. 2. 2017
- Minut čtení: 1

Rozkvetly nám konečně orchideje. Když jsme se přistěhovali, všem orchidejím před dvěma lety opadaly květy a zatáhly se. Minulý týden nakvetly první dvě. Zvykly si tady! Kázal jsem minulou neděli o jiné kytce a jejím podobenství:
"Pořád se ještě učím: K tradici litomyšlského sboru patří květina. Dracena. Prý stávala vedle kazatelny ve staré modlitebně a pamatovala manželské sliby a novorozené děti… Jenže ta dracena rostla a její střapce šly výše a výše. Už z ní byly spíše holé klacky nahoře s kropáčem, který prosychal. Jindrovi, kteří se o kytičku starali, koupili novou. Tak máme vlastně dvě. Nová dracena je ve vestibulu už od listopadu. A protože se občas ve vestibulu hraje fotbal, stalo se, že jeden z krásných střapců ulétl a skončil na zemi. Mazaný fotbalista jej opatrně vložil zpátky mezi ostatní, jako by se nic nestalo. Našel jsem jej a vložil do sklenice s vodou a ten střapec pustil kořínky, podívejte se, a teď jej zasadím. Tu starou dracenu jsem v kanceláři nařezal na řízky a zkouším, zda také pustí kořínky a napěstuji z nich další kytky. Kmínky by měly znovu obrazit a pustit další tři kropáče listí. Tak to je. Množí se řezem. Jako evangelium. Pán Ježíš za nás dal svůj život, abychom jej měli hojně, aby se rozrostl, nechal se seříznout, abychom my žili. Tak podobě dám napěstované kytky těm, kteří mi slíbí, že se budou o dracenu starat a zase ji namnoží - podobně jako předávám evangelium." Tak jsem to řekl dětem a přidal jsem dospělým další věci, které najdete v přiloženém souboru. Celý text je ke stažení tady.