O lidských obyčejnostech II.

Dětem jsem včera cosi říkal o konzervování a zavařovačkách. A v kázání jsem pak řekl toto:

"Když jsem naposled kázal o známosti, způsobil jsem rozruch. Nakonec jsem rád, protože jsem měl ozvěnu, byť třeba nesouhlasnou. A tak se maličko vrátím:

Prý jsem řekl, že si nesmíte namluvit katolíka. Ale to jste špatně poslouchali, to jsem určitě neřekl. Nic jsem nezakázal! A přesně to vadilo jiným, kteří řekli, že jsem nezakázal známost s nevěřícím. Dodávám: Ale ani jsem ji nedoporučoval. Řekl jsem jen, že známost je něco, co se nedá řešit zákazy a povoleními. Tvrdil jsem, že nikoho nevyženu, jen chci, aby slečna či mládenec věděli, co dělají, když si začínají s tím a nebo s oním. Nedávám žádné jistoty. Jen jedna jistota tu na světě je - tou je Pán Bůh a toho není třeba konzervovat.

Pokud jste toho názoru, že je třeba dát jasné meze, zakázat, nedopustit napětí, zavařit a konzervovat, budiž vám to přáno. I vy máte Ducha svatého. Ale já mám jiný názor."

Tady je celý text ke stažení. Diskutujte vesele! Fotka je půjčená odtud.