Příběh Chvaly II.

19.10.2016

 

Klidním emoce, které cloumají mou církví. Téma? No, majetek! Proč se dnes ve Chvalech poskytuje zdravotní a sociální služba? Že to rozhodla celocírkevní konference zástupců sborů v roce 1991 svým usnesením? To se dnes neví. Chronologie převzetí a první stavební činnosti, při níž vzniklo Léčebné a rehabilitační středisko Chvaly, účelové zařízení Církve bratrské, dnes o.p.s., je tady ke stažení a ke čtení: 

 

Pro orientaci:   |  první díl  |  třetí díl  |  čtvrtý díl  |

 

Proč se ve Chvalech dnes poskytuje zdravotnická a sociální služba?  

 

Církev se po roce 1989 zaměřila spíše na misii. Dobře cítila, že země potřebuje především jiné motivy k jednání, než to, co jsme znali. Jiný étos. Jenže k takové činnosti si bratři a sestry dovedli představit všechno jiné, než péči o slabé a potřebné. Spíše evangelizační shromáždění, než všední práci. S charitativní péčí se identifikovali spíše jedinci některých sborech Církve bratrské.

 

Jedním z míst, kde myšlenka ošetřovat pacienty lépe než ve státní nemocnici vznikla, byl Vimperk. Přesněji na chirurgické odd. nemocnice ve Vimperku, kam za primářem Janem Kvasničkou jezdili mnozí členové Církve bratrské a řada pacientů z dalších církví. Oddělení s takovouto pověstí a osazenstvem neuniklo pozornosti StB, takže "situaci na vimperské chirurgii" nakonec musel řešit až ÚV KSČ a nechybělo mnoho, aby primář Kvasnička skončil. Nakonec z patálií vyšel „jen“ s důtkou. 

 

Protože Petr Fiala ještě před listopadem cestoval na západ a díky invaliditě, způsobené vojenskou službou, si mohl vystudovat medicínu v teorii a ve Vimperku i v praxi, věděli s primářem, že je možné pracovat jinak, než v našem zdravotnictví. Pečovat o pacienty v duchu křesťanské lásky můžeme přece stejně, jako v západních zemích. Stačí odvaha a srdce plné lásky. Koncem osmdesátých let ti dva bratři se začali prozíravě připravovat na budoucnost. Primář se přeškolil na geriatra, Petr Fiala propočítal ekonomiku. Vize byla jasná. Když režim padl, bylo v plánu začít v nějakém objektu, kterých po socialistickém státu zbylo mnoho.

 

Nakonec se začalo mluvit o Chvalech. Možnost, že budou vráceny Chvaly, vyvolala v Církvi bratrské hlubokou diskusi. Množily se úvahy o využití areálu. A přišlo i na bratry z Vimperka. Už tehdy měla církev mnoho pochybností, zda projekt péče o potřebné seniory a pacienty s potřebou intenzivní rehabilitace je vůbec schůdný. Bratři Kvasnička a Fiala objížděli jednotlivé pochybovače a pokoušeli se vysvětlovat. Nakonec argumentovali i před Radou Církve bratrské a před konferencí delegátů ze sborů.

 

Rok před převzetím Chval, v květnu roku 1991, došla konference Církve bratrské k tomuto usnesení: „Pokud dojde k uvolnění objektu ve Chvalech, bude použit jako zdravotně rehabilitační středisko pro staré lidi s domovem důchodců, event. SOS rodinou. Přitom bude připravován projekt nového ústavu a teologického semináře na přilehlých pozemcích. Oběma akcím bude předcházet odborný posudek z hledisek stavebních, sociálních a zdravotních.“

 

O rok později schválila církev projekt Léčebného a rehabilitačního střediska (1992). A tentýž rok po řadě peripetií a právních problémů došlo 10. září 1992 k fyzickému předání areálu ve Chvalech Církvi bratrské (za Církev bratrskou byli u předání bratři Karel Taschner, Petr Fiala, Václav Dušek, Daniel Hejzlar, Pavel Ryzí). Ještě že bylo dávno před tím (1990) bratřími Pavlem Ryzím, Danielem Hejzlarem a Petrem Fialou založeno Stavební a účelové zařízení Církve bratrské, které mohlo rekonstrukci starých budov sirotčince provést za nižší cenu než velké stavební firmy, a přitom profesionálně. Ihned po předání naprosto vybydleného objektu Církvi bratrské nakoupili členové stavebně účelového zařízení z vlastních kapes nejnutnější věci na zabezpečení objektů před zloději a zimou. Ještě do konce roku se P. Fialovi podařilo obstarat prvních 5 mil. Kč od Zastupitelstva Hl. m. Prahy. Ukázalo se, že tento počin byl rozhodující pro získávání dalších prostředků, což bylo hlavní činností práce P. Fialy v dalších letech. Tady je třeba poděkovat všem donátorům, soukromým osobám i veřejným institucím, že stavbě přáli. 

 

Skutečností je, že Církev bratrská se při výstavbě ani při provozu finančně nijak nepodílela. Stavebníci na cestu dostali jen slova tajemníka Rady Církve bratrské Karla Taschnera: „Nic od nás nečekejte, dělejte si všechno, jak chcete“. Vzali to na vědomí a zařídili se podle toho. Dál se církev o práci Léčebného a rehabilitačního zařízení ve Chvalech nijak zvlášť nezajímala. Ale naopak: Až dodnes se práce Léčebného a rehabilitačního střediska Chvaly hlásí k Církvi bratrské, dělá jí svými úspěchy dobrou pověst a uskutečňuje tolik potřebnou misii podle evangelia. Slouží všem potřebným a nemocným.

 

Teď v letopočtech: 

1993 - Nejdřív se začalo s rekonstrukcí starých, vybydlených budov původního sirotčince podle projektu bratra Pavla Ryzího na Léčebné a rehabilitační středisko, účelové zařízení Církve bratrské. Toto středisko bylo v přípravách a ve financování nejdále. Limitujícím faktorem pro všechny v areálu se staly zejména finance, které jednotliví investoři byli schopni obstarat.

 

1994 - Následovala řada jednání s úřady, kdy např. bylo třeba změnit využití pozemků areálu ze zemědělské půdy na občanskou vybavenost, čímž se změnila radikálně cena pozemků a dnes se může mluvit o stovkách miliónů. To je velice důležitý okamžik. Změnit územní plán je dnes možno jen jednou za několik let a je to záležitost velkých politických vyjednávání. Tento okamžik se rovnal zázraku!
 V tuto chvíli vložila Církev bratrská do areálu Chvaly 320 tis. Kč, když vykoupila pozemky, které se musely nuceně prodat v roce 1987 cca za 2500 Kčs. Pak bylo třeba vybudovat sítě, čističku a poté kanalizaci, přemístit z areálu vodovodní řád z Káranného atd. Teprve pak, v průběhu výstavby domova Diakonie s názvem Bethesda (1997) se jednalo o pozemky zahrádkářské kolonie, které běžely těsně podle její zadní hrany. Jednání proběhlo tak, že se Petr Fiala dohodl se starostou Horních Počernic Ivanem Liškou, že dá zahrádkářům jiné pozemky. Starosta projektu Chval přál. Věděl, že je městské části jen a jen k užitku. A tak se nakonec stalo a díky dobrým a partnerským vztahům s Horními Počernicemi to Chvaly ani církev nestálo ani korunu.

 

1995 - Poté, co se shromáždily všechny požadavky na činnosti přesahující rámec jednotlivých sborů, vypracoval Stavební odbor Rady Církve bratrské, vedený arch. P. Vaněčkem, generel rozvoje celého areálu. Zahrnoval plánované budovy - dnešní Evangelikální teologický seminář, budovu Prague Tyrannos Hall a diakonické zařízení Bethesda. Vše, co tehdy přesahovalo možnosti sborů a církev mohla chtít.

 

1996 - Podal Ing. arch. Pavel Vaněček žádost o Územní rozhodnutí na celý areál. Tento zásadní dokument je dodnes v platnosti. Zahrnuje všechny plánované budovy a činnosti a tím dává základ komunitního užívání areálu.

 

1997 - Před kolaudací a otevřením Léčebného a rehabilitačního střediska Chvaly se na konci roku ve Chvalech sešla komise z Rady, která měla Petrovi Fialovi a Janu Kvasničkovi otevření střediska rozmluvit. V zápisu z jednání se dá až dodnes číst přesvědčení, že komise neměla valnou důvěru a bála se, že léčebné a rehabilitační středisko neobstojí v konkurenci. Závěr jednání však nakonec zněl: „Dejme bratrům důvěru a za rok uvidíme“. Do roka se Léčebné a rehabilitační středisko Chvaly, účelové zařízení Církve bratrské, stalo vyhledávaným zařízením a jeho existenci už nikdo nezpochybňoval. 

 

1998 - Proběhla v březnu kolaudace Léčebného a rehabilitačního zařízení. 22.5.1998 bylo středisko slavnostně otevřeno za účasti členů Církve bratrské, veřejnosti, politiků i pražských zastupitelů. Mezitím Léčebné a rehabilitačního středisko Chvaly začátkem roku 1998 prošlo výběrovým řízením Ministerstva zdravotnictví ČR na lůžka následné rehabilitace. Tím skončila hlavní stavební fáze a začala fáze provozu, která trvá dodnes.

 

Další díl za týden: Jaký je rozdíl mezi LRS Chvaly, o.p.s. a Sdružením Chvaly?

 

 

 

Please reload

Daniel Kvasnička
 
Nový kostel Církve bratrské
 
Moravská 1222, 571 01 Litomyšl
 
Telefon: +420 733 619 141
  • Facebook Basic Black
  • Twitter Basic Black
  • Google+ Basic Black

© 2015 Daniel Kvasnička. Proudly created with Wix.com

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now