Farizejské a Ježíšovy tradice

Pravidla pro správu církevního společenství mají být prostá. Nemá jich být mnoho. Nemá se dodělávat za Pána Boha. Nemá se zaskakovat za Ducha svatého. V Bibli je toho dost a dost. Kdo se Biblí nechce řídit, ani v apatyce nekoupí. Jsou věci, které buď dá slušné vychování a lidský rozum, nebo je ani násilím nevynutíš. Svěř je Pánu Bohu!

Kdo to čte, ten pochopí, že pro žádné nové kodexy církevního práva bych nehlasoval. Jsou mi z duše odporné. Nutná pravidla bych tvořil na základě poctivé analýzy toho, co je skutečně nutné, co je skutečně případné a co je podle místa a podmínek služby. Na seminářích bych rozpálené křesťany krotil, aby nevyžadovali doslovná znění, aby nemnožili zákazy, protože to nikam nevede. Hodně bych si nechal radit světskými právníky s odborností na ústavní a spolkové právo, tedy těmi, kdo dobře rozumí občanskému a obchodnímu zákoníku. Útlý předpis bych nejprve testoval, pak teprve nechal schválit. A tak dále...

Tady je kázání plné uvažování nad "nařízeními otců" a nad Tórou a jejími požadavky. Stáhněte si a čtěte. Diskutujte. (Obrázek patří Pavlu Benešovi a najdete jej i ty další na Labradostech)