Čtyři kluci v černém
Na konec školního roku jsme pozvali dědy, báby, rodiče a děti či studenty, aby s námi děkovali za školní rok a vyprosili si ochranu na prázdniny. Hledáme trochu termín, ten ranní, který jsme letos zvolili, asi nebyl nejlepší. Nicméně začali jsme a to s radostí. Proč jsme to dělali?
Protože jsme spolu rádi. Rozvíjet svou vlastní spiritualitu a nehledět na druhé, to není žádná ekuména. Je lépe se domlouvat a pracovat spolu tam, kde můžeme a nezakazují nám to někteří nadřízení. Nadřízené posloucháme, ale také máme svůj rozum. Čtyři kluci v černo-bílém dresu...
Taky je moc dobře, když se křesťané nemodlí jen v nějaký církevní svátek a neschází se jen kvůli Jeronýmovi, Husovi, Anežce či jinému světci. Nejlépe je, když se dovedou také sejít k něčemu, co se týká obyčejného života, kterým lidé žijí. A tady se to hodilo, to je přece velké téma! Děti končí rok a mají před sebou bohaté prázdniny. Nejsme tu jen kvůli církevním dětem. Jsme v městském chrámě opraveném za evropské peníze pro všechny děti a jmenovitě pro ty, které do kostela nepřijdou.
A nakonec: Tento chrám byl postaven pro učitele a žáky. Piaristé vedli školskou práci po českých bratřích před nimi. Děti zlobily všechny a prospívaly celé společnosti tehdy i dnes. Proto se za ně rádi modlíme. A taky za jejich učitele a vychovatele. Ať nám dá Pán Bůh svoje požehnání a chrání nás.
Fotka je díky litomyšlské Lilii. Díky!
