Křížová cesta
Mladí, staří, děti, maminky i s kočárky vykročili na křížovou cestu z Hory olivetské až nad židovský hřbitov. Našli byste v zástupu spoustu litomyšlských křesťanů ze sborů a farností, napříč církvemi. Možná i nezařazené. Šli jsme, protože jsme to potřebovali. Konec už byl ve tmě, v blátě a jemném sněžení. Děti došly až na konec, protože je vytrvalý husitský farář motivoval hrou o poklad. Maminky dotlačily kočárky až na konec a pak domů. Zpěváci zpívali s čelovkami. Tátové se střídali v nesení kříže. Až na konci mi kdosi řekl, že je to vlastně jezuitská akce. To oni to vymysleli. Dobrá. Ale mně, evangelíkovi, to nepřišlo divné, když jsme s českobratrským farářem a husitským kolegou stáli pod sochou Jana z Nepomuku... A modlili se. Tady máte celý text i s modlitbami ke stažení.