N 49° 51.981 E 016° 18.938

To jsou souřadnice GeoKešky, která patří k našemu kostelu od května 2014. Za tu dobu sem (k dnešnímu dni) připutovalo 802 lidí, kteří kešku našli a zapsali se. Úžasné! Pokud mají lidé důvod, hledají a nacházejí. To mne vede k tomu, abych popsal milé poznámky, které jsem za poslední půlrok slyšel na účet našeho kostela.

Když jsem své staré auto vezl k automechanikovi, dost dobře nemohl pochopit, kde bydlím. Když jsem mu místo detailně popsal, zajásal a prohlásil: "Jo, tam u té rampy!" a na to jsem zase nechápavě civěl já: Jaké rampy?!" odvětil jsem. A on vysvětloval: "No, vždyť je to jako rampa, nadjezd, co se najíždí autem, aby se mohlo dělat na spodku." Odtušil jsem, že je to trefné. Kostel je místo, kde se dělá na spodku našeho lidství, na vnitřnostech, na té subkultuře člověka.

Pominu všechna další hodnocení, ale jedno uvedu. Úplně poslední hosté Noci kostelů byli mladí manželé kolem třicítky. Mladý pán se ke mně naklonil s otázkou: "Mohu se na něco zeptat?" a já na spiklenecky znějící otázku odpověděl jasně a vesele, jak jsem jenom kolem půlnoci uměl: "Jasně! Od toho tu jsem!" Mladý muž pokračoval ve stejném mírně tajném duchu: "Slyšel jsem, tedy, říká se, že je tohle kryt a že vám na něj dala peníze armáda. Kolik vám dali?!" Zasmál jsem se a poznamenal jsem, že ani jedno z toho není pravda, ale myšlenka na to, že bychom mohli být krytem pro všechny, kteří utíkají, možná i před sebou samým, mne nadchla. Ano. Jako kryt bych si to dovedl představit! Mladý muž však pokračoval a ptal se zcela vážně: "A kolik máte pater pod zem?!"