Třetí průmyslová revoluce

Tak se jmenuje provokativní kniha ekonoma a prognostika Jeremy Rifkina. Stojí za přečtení. Mne napadly souvislosti, které jsem popsal pro církevní časopis Bratrská rodina asi takto:

Je to pár hodin, co Elon Musk představil naprosto revoluční změnu v nakládání s energiemi. Baterie TESLA. Lidské sídlo může být na ostrově bez vazeb na distribuční společnosti elektřiny, instalace solárních panelů a jiných zařízení pro získání obnovitelné energie umožní naprosto nezávislou existenci. Fascinující změna! Není to stvoření nového světa, je to jenom logické řešení současných možností a potřeb. Svět se otáčí směrem ke třetí průmyslové revoluci, díky níž budeme vidět svět i jeho politickou správu jinak, jak říká Jeremy Rifkin.

Na kterou stranu se postaví církev? Zatím, jak se zdá, patří církev mezi ty nejkonzervativnější a nejpomalejší a nechce v pokroku rozlišovat a riskovat tím, že bude dělit mezi zlým a dobrým. Sami se odvoláváme, že naše myšlení, řády a způsoby musí být zakotveny na tradici. Velké ale: Co když ten přicházející Pán je důležitější, než ta tradice!? Co když nám nechtěl napsat nový zákon, ale chtěl nás naučit myslet? Co když chtěl, abychom měli ruku na tepu času a přestali se bát?

Za velkou devizu se považuje pokora, která v běžném vidění zahrnuje mlčení, ba přímo solidární neschopnost přiznat si chyby a omluvit se za ně. Zahraniční noviny, říkal Erik Tabery v debatě novinářů, denně uveřejňují několik oprav minulého čísla spolu s omluvami. Takovou rubriku u nás nenajdeme ani v novinách, ani v církvi. My jedeme stále dopředu, na všechno máme řešení, nic jsme nezkazili. Případně se sešikujeme a přikryjeme houpost společným usnesením nedovolujícím nesouhlasná stanoviska. Důležité věci odhlasuje zmatená hrstka, které se pak říká většina. A také se na ni pak všichni vymlouvají, i když tuší, že hlasování bylo zmatečné a nekompetentní, někdy i v nouzi času bez skutečné diskuse. Kudy ven? Pro nás je „stále vhodný čas“ na změnu, řekl jednou Kristus v podobně naléhavé situaci.